ARCTIC MONKEYS
Od začátku devadesátých let, kdy Oasis poprvé opanovali pódia, se britský tisk nedostal do takového varu, jako když vítal na hudební scéně nováčky Arctic Monkeys. Provází je zaplněné koncerty, rekordní prodeje nosičů a nadšené ohlasy z tábora fanoušků i kritiky. Nechybí jim nadšení, jsou mladí, sebevědomí a z jejich muziky sálá nebývalá vnitřní energie.
Na začátku příběhu této sheffieldské indie rockové čtveřice stálo několik demosnímků, které sami hudebníci vypalovali na CD a rozhazovali na koncertech, aby se vzápětí začaly volně šířit po internetu. Fanoušků přibývalo, popularita rostla a Rádio BBC je takřka nepouštělo z éteru. První dva singly „I Bet You Look Good on the Dancefloor“ a „When the Sun Goes Down“ se okamžitě po vydání staly jedničkou v britské singlové hitparádě a dovolily si odsunout do pozadí i stálici Robbieho Williamse. Debutové album „Whatever People Say I Am, That's What I'm Not“ bylo už měsíc před vydáním téměř vyprodané a do historie se zapsalo jako nejrychleji prodávané debutové album ve Velké Británii.
Od svého vylisování už je čtyřikrát platinové a získalo řadu prestižních ocenění, včetně Mercury Prize a Brit Awards. Časopis New Musical Express (NME) ho dokonce označil za 5. nejlepší v historii Velké Británie. Nicméně nezůstalo pouze u desky a po zásluze byla odměněna i skupina. Z Brit Awards si odnesli cenu za „Objev roku“ a na NME Awards excelovali Arctic Monkeys jako první formace, která v jednom roce získala ocenění pro nejlepší novou a zároveň i nejlepší britskou kapelu roku. Na úspěch v podobě prvního místa v hitparádě navázali ve velmi krátké době dalším albem „Favourite Worst Nightmare“. Kritika neztratila nic ze svého nadšení a přidala do jejich už tak bohaté sbírky další ocenění.
Ještě tento rok uslyšíme, jak si povede jejich třetí studiové album, na jehož dokončení právě pracují. Nelze vyloučit, že se na pulty dostane před letním vystoupením „opiček“ na Rock for People. To bude pro Arctic Monkeys hrající ve složení Alex Turner (zpěvák, kytarista), Jamie Cook  (kytara), Matthew Helder (bicí) a Nick O'Malley (basová kytara) českou premiérou.
Pro zajímavost: Alex Turner založil s kamarádem Milesem Kanem boční projekt The Last Shadow Puppet a jak se u něj už pomalu stává zvykem, obratem obsadil s debutovým albem „ The Age of Understatement“ první příčku britské hitparády.
Odkaz je ZDE.



UNDERWORLD
Snad jen ti, kteří posledních dvacet let žili v hudebním vakuu, nedotčeni taneční a elektronickou hudbou, zůstanou neteční, když uslyší známou melodii písně „Born Slippy“. Skladba doživotně spjatá s kultovním filmem Trainspotting a inspirovaná opileckou jízdou nočním Londýnem se stala nesmrtelným hitem svébytného elektronického dua (v době nahrávky ještě tria) tvořícího pod jménem Underworld.
Britští Underworld jsou jednou z nejzásadnějších formací taneční hudby devadesátých let. Historie jejich vzniku je spletitá a dynamická jako jejich hudební tvorba, ale u všeho vždy stáli dva zakládající členové - vokalista Karl Hyde a kytarista Rick Smith, kteří v roce 1987 založili původně kytarově orientovanou funky-elektropopovou skupinu. Debutové album „Underneath the Radar“ a ani o rok později následující nahrávka „Change the Weather“ nevzbudily výrazný zájem ani u posluchačů ani u kritiky.
Karl Hyde a Rick Smith by dost možná zůstáli jen další experimentující skupinou z mnoha, pokud by jim cestu nezkřížil DJ Darren Emerson, který pomohl Hydovy náladové sonety přeložit do řeči techna a trance. Zpočátku fungovali pod jménem Lemon Interrupt, ale po čase se vrátili k původnímu osvědčenému názvu kapely. Jejich první společné album „Dubnobasswithmyheadman“ sklidilo nadšené kritiky a řádně provětralo žebříček britské hitparády. Underworld ale především objevili kouzlo vystupování na živo – všude, kam zavítali, elektrizovali svými koncerty příznivce taneční hudby  - ať už se jednalo o Velkou Británii, Japonsko, Francii nebo legendární festival v Glastonbury.
Na počátku roku 1996 vydali album „Second Toughest in the Infants“, které bylo sice komerčně úspěšné, ale přesto ho zastínil soundtrack k filmu Trainspotting s písní „Born Slippy“. Ta se stala téměř kultovní skladbou - prodalo se jí přes milion kopií a bývá oslavována jako jedna z nejlepších tanečních písní dekády. Stihli vydat ještě dvě další alba, než se po deseti letech úspěšné spolupráce rozhodl Darren Emerson vykročit na sólovou dráhu a Hyde se Smithem pokračovali v tvorbě opět jako duo.  V roce 2002 vydali album „A Hundred Days Off“, kterým dokázali, že jejich nezaměnitelný zvuk a vynalézavost s Emersonovým odchodem nevymizely. Singl „Two Months Off“ z tohoto alba se stal další z jejich slavných písní a neodmyslitelnou součástí „léta na Ibize“. Během turné v létě a na podzim 2005 se k nim jako třetí do páru přidal Darren Price, jeden z nejrespektovanějších britských DJ. Společně vydali sérii on-line  EP a v roce 2007 i zatím poslední album „Oblivion with Bells“.
Při svých mnoha vystoupeních rádi improvizují a žádný koncert není nikdy stejný. České clubbery naposledy – už opět jako duo Rick Smith a Karl Hyde - trochu napínali, když muselo být kvůli nemoci jednoho z členů kapely jejich vystoupení v rámci Electronic Beats i s celým festivalem o čtyři měsíce posunuto. Kromě působení na hudební scéně založili Underworld designové studio Tomato, které je odpovědné za všechny Underworld přebaly a bezpočet reklam pro takové společnosti jako Nike, Sony, Adidas nebo Pepsi.
Odkaz je ZDE.


THE KOOKS
Ačkoliv svůj název odvozují od písně ze čtvrtého alba Davida Bowieho Hunky Dory, v době kdy začalo brázdit hitparády, nebyli členové kapely ještě ani na světě. Čtyři studenti Brighton Institute of Modern Music založili svoji skupinu až v roce 2004, když se hlavní vokalista a rytmický kytarista Luke Pritchard sešel s basákem Maxem Raffertym v rámci školního projektu. Formaci následně doplnili kytarista Hugh Harris a bubeník Paul Garred.  
Jejich začátky? To byl raketový zážeh. Vydali EP, zahráli si na Brighton's Free Butt festivalu a už pár měsíců po svém vzniku se upsali věhlasnému labelu Virgin Records.  V zemi, kde kytarovky a indie rockové kapely vyrůstají (a zase zanikají) po tisících, se The Kooks podařilo prorazit hned svým debutovým albem „Inside In/Inside Out“.  Chytlavé hořkosladké melodie a šikovné hrátky se žánry dostaly album až na druhé místo britské hitparády. Vlasatí muzikant prodali přes milion kopií, což jim vyneslo hned trojnásobné platinové ocenění. Po tomto úspěchu se vydali na své první americké turné, kde odehráli vyprodané koncerty v New Yorku a Los Angeles. V roce 2008 vydali očekávané druhé album "Konk", které svého předchůdce překonalo a vyšplhalo se dokonce na první příčku hitparády. Pilotní singl "Always Where I Need To Be" je, pro zajímavost, součástí soundtracku Fifa 09.
Ačkoliv patří The Kooks, jak dobou působení, tak věkem členů, mezi nejmladší kapely festivalu Rock for People, mohou se po pouhých pěti letech pochlubit předními příčkami singlových a albových hitparád, nominací Q Awards na nováčka roku 2006, nominací na Brit Awards anebo cenou MTV Europe Mucis Award  za nejlepšího anglického a irského umělce roku 2006.
Odkaz je ZDE.


HADOUKEN!
Hadouken je japonský neologismus označující útok ohnivou koulí hojně používaný ve videohrách. A Hadouken! je i název kapely označující mladou pětici z Leedsu, kterou britský časopis NME v době  vydání jejich prvotiny popsal jako „nejúžasnější, nejnepředstavitelnější a nejnezničitelnější novou kapelu na světě“. Jsou mladí, přidrzlí, nepředstírají hluboké myšlenky nebo vyšší poslání a svou energií připomínají právě ten ohnivý atak, jímž se nechali inspirovat při volbě svého názvu.
Před pouhými třemi lety spolu James Smith (zpěv), Alice Spoonerová (syntezátor, klávesy), Daniel Rice (kytara), Chris Purcell (basová kytara, zpěv) a Nick Rice (bicí) vytvořili skupinu, která s hravostí sobě vlastní kombinuje žánry new rave a grime a bez bázně přidává i prvky dalších. Jejich první singl „That Boy That Girl“ vyšel koncem února 2007 a další dva singly následovaly vždy po čtyřech měsících. Po několika singlech přidali i EP „Not Here To Please You“, které je dnes oblíbené především díky výborným remixům, mezi které patří např. předělávka „Atlantis To Interzone“ od Klaxons  nebo „No More Eatin“ jednoho z předních londýnských raperů Plan B. Hadouken! zremixovali i skladbu „The Prayer“ od Bloc Party. Tu budou mít možná návštěvníci letošního Rock for People možnost srovnat s originálem, protože letošního ročníku se účastní i poslední jmenovaní - Bloc Party.
„Děti nové generace“, které umí využít všech vymožeností futuristických technologií, přišli velmi brzy na to, jaké neomezené možnosti při budování fanouškovské základny přináší internet. Zručně využili weby YouTube nebo MySpace, který kapelu dokonce propagoval na své úvodní stránce. V roce 2008 vydali po několika singlech a EP konečně na labelu Atlantic Records (Warner Music) i své první album „Music For An Accelerated Culture“, které se dostalo do první dvacítky britské hitparády. Hadouken! následně přidali ještě řádku koncertů od Evropy po Japonsko a nevynechali při tom ani Českou republiku. V rámci BT Digital Music Awards byla skupina nominována na nejlepšího umělce v kategorii „electronic/DJ" za rok 2007 a o rok později si cenu ve stejné kategorii také odnesla.
Odkaz je ZDE.


Veškerý program letošního Rock for People bude průběžně zveřejňován na www.rockforpeople.cz. Od 1. dubna jsou vstupenky na letní Rock for People za 1 150,- Kč + poplatek v předprodejních sítích Ticketstream nebo Ticketportal. Ceny jednodenních vstupenek budou vyhlášeny 1. května. Generálními partnery festivalu jsou Česká spořitelna a t-music.